Novoroční splín
Každý rok si dáváme desítky předsevzetí, ale stejně většinou splníme (pokud vůbec) jen zlomek. Proč si ale tato předsevzetí dáváme? Většina z nás si je dává, abychom ze sebe měli dobrý pocit. Někdo si slibuje, že začne cvičit, někdo, že začne jíst zdravě, jiní si za cíl dají třeba povýšení v práci nebo lepší výsledky ve škole. Pravdou ale zůstává, že je dodrží jen málokdo. Tak proč tuhle tradici každý rok dodržujeme?
Dodává nám to jakousi naději, že příští rok bude ještě lepší. Jsme pak motivovaní dále chodit do práce nebo do školy, dělat všechny věci, které nás baví i to, co nás nebaví. Pár dní třeba jíme zdravě, cvičíme, nepijeme alkohol (pokud jsme si jakožto dospělí dali takové předsevzetí), chodíme na procházky nebo se třeba učíme nový jazyk, ale po pár dnech jednou zapomeneme, vynecháme nebo si prostě jen uděláme volný den. Většinou ale nezůstaneme jen u jednoho dne…
Tak proč tenhle novoroční splín řešíme každý rok takhle? Proč si radši nezajdeme do přírody, nesejdeme se s přáteli nebo rodinou, neuděláme cokoli, co nás prostě baví a zlepší nám náladu? Spoustě z nás by to prospělo mnohem víc. Všechna tahle novoroční předsevzetí se dají splnit v průběhu roku, kdy nám třeba bude lépe, budeme mít více síly a budeme odhodlanější. Přestaňme se bát neznáma. Neznámo je to, co nás žene kupředu, nepotřebujeme si každý rok opakovat stejné formule, potřebujeme si jen říct: „Ať se stane cokoli, zvládnu to!“