Kdo nosí o Vánocích dárky?

I přesto, že vánoční tradice obdarovávání se dárky prošla za dvě tisíciletí mnohými změnami, dnes ji chápeme jako neodmyslitelnou součást Vánoc. Všichni jsme nakonec pod vánočním stromečkem našli něco, co nás potěšilo. Otázkou však zůstává, kdo nám ty dárky přinesl?
Kupodivu to není ani zdaleka tak prosté, jak se může na první pohled zdát. Dnešní svět je velice kulturně rozmanitý a není náhodou, že nositelů vánočních (i ne-vánočních) dárků je celá řada. Pojďme se tedy společně podívat do historie a zároveň zjistit, kdo a kde nosí dětem dárky.

Svatý Mikuláš

Svatý Mikuláš byl křesťanský biskup řeckého původu, který byl proslulý svou štědrostí a ochotou pomáhat druhým, a tak se stal jedním z nejvýznamnějších světců historie. Svými dary dokázal údajně pomoci nejednomu člověku v nouzi.
Není tedy náhodou, že ve středověku bylo zvykem, že dárky přinášel svatý Mikuláš, a to na Den svatého Mikuláše, navečer 5. prosince.
I dnes svatý Mikuláš obdarovává děti téměř po celém světě. U nás Mikuláš navštěvuje děti dům od domu doprovázen čertem a andělem. Vyzvídá, zda byly děti po celý rok hodné, a pokud ano, předá jim mikulášskou nadílku, většinou ve formě sladkostí, ořechů a ovoce.

Asi nejvýznamnější je svatý Mikuláš v Nizozemí – jeho jméno je však Sinterklaas (zkomolenina jména Sint Nicolaas – svatý Mikuláš). Ten již ke konci listopadu připlouvá parníkem ze Španělska, kde nasbíral pomeranče a další subtropické ovoce. Tento svátek je zde spojen s velkými slavnostmi, kdy Sinterklaas projíždí ulicemi měst na bílém koni. Je oblečen podobně jako náš český Mikuláš, navíc si s sebou nosí knihu, do které si zapisuje, které děti byly přes rok hodné a které ne. Není doprovázen čertem, nýbrž Černým Petrem, který sice hraje stejnou roli – všude s sebou nosí jutový pytel, do kterého hází zlobivé děti – na sobě však má velmi zdobné oblečení a většinou jich je několik (i několik desítek!). Slavnosti probíhají až do Dne svatého Mikuláše, kdy navečer 5. prosince děti ke svému komínu připravují mrkve pro Sinterklaasova bílého koně, na kterém v noci létá nad střechami domů a přináší dětem dárky.

Otec Vánoc a Santa Claus

Spousta zemí světa má nějakou verzi Otce Vánoc nebo Vánočního dědečka. Ve Francii je to například Père Noël, přezdívaný „Tatíček Noel,“ v Bulharsku je to Děda Koleda a určitě jste slyšeli o Father Christmasovi, který děti obdarovával ve Velké Británii.
Všichni mají společné jedno – v noci z 24. na 25. prosince, když všechny děti spí, nenápadně dají všechny dárky pod vánoční stromeček, kde je potom děti nadcházejícího rána najdou.

Výjimkou je například finský Joulupukki (doslova „Vánoční kozel“), který děti navštěvuje u štědrovečerní večeře. Člen rodiny, nejčastěji dědeček nebo strýček, se převlékne do kostýmu (ten se nejčastěji podobá Santu Clausovi), poté zaklepe na dveře, vstoupí a zeptá se „Onko täällä kilttejä lapsia?” (Jsou zde nějaké hodné děti?).

Asi všeobecně nejznámější variací Otce Vánoc je Santa Claus – starý muž silné postavy oblečený v červeném kabátu a čepici, který sídlí na severním pólu a létá na saních tažených soby nesoucích jména Dasher, Dancer, Prancer, Vixen, Comet, Cupid, Donner, Blitzen a v neposlední řadě – Rudolph.
Postava Santa Clause pravděpodobně vznikla v 19. století v New Yorku, jehož obyvatelé uctili své nizozemské kořeny (před příchodem Britů se New York jmenoval New Amsterdam a byl nizozemskou kolonií). Převzetím již zmiňovaného nizozemského Sinterklaase vznikl anglický Santa Claus. Právě z tohoto důvodu je mezi nizozemským Mikulášem a americkým Otcem Vánoc tolik podobností. Bílého koně vystřídaly sáně se soby, biskupský oděv byl vystřídán červeným stejnokrojem, místo mrkví se pro návštěvníka připravují sušenky s mlékem a den, kdy Santa obletí všechny děti světa, nepřipadá na 5. prosince, nýbrž na Štědrý den.

Děda Mráz

V ruském a východoevropském folklóru je prosincovým nositelem dárků Děda Mráz, který má pravděpodobně kořeny ve slovanské mytologii, kde vystupoval jako zimní čaroděj. V každé kultuře je lehce odlišný (Je uznáván dokonce i na Kavkaze, ve střední Asii a v Mongolsku), většinou je však vyobrazován jako stařec oblečený v modročerveném kabátu s kožichem, čepici a nesoucí kouzelnou hůl. Unikátním atributem Dědy Mráze je jeho vnučka Sněhurka – děvčátko, které se dle pověsti zrodilo ze sněhu a které jej všude doprovází.

Děda Mráz jezdí po světě v tradičních ruských saních – „trojkách“ – tažených bílými koňmi. Legenda praví, že Děda Mráz je nositelem zimy. Dárky nosí dětem navečer 31. prosince, buď jim je schová pod stromeček, když spí, nebo, například v Arménii je to běžné, předá dárky dětem osobně, podobně jako Mikuláš. Na Vánoce, které v pravoslavné církvi připadají na 7. ledna, mu lidé dávají místo sušenek kaši a kyselo (např. zelí), což opět symbolizuje Mrázovu spojitost se zimou.

V druhé polovině 20. století, v době vlády komunistů, byly projeveny snahy ze strany politiků východního bloku o prosazení Dědy Mráze namísto Ježíška v rámci boji proti náboženství. Díky tomu se Děda Mráz například dostal do Rumunska, kde do jisté míry zůstal dodnes. O této snaze vypovídá například i dobový projev tehdejšího předsedy vlády Antonína Zápotockého, který dětem přes televizní obrazovky kladl na srdce následující: „Ježíšek vyrostl a zestárl, narostly mu vousy a stává se z něho Děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu.“

Ježíšek

Vznik postavy malého Ježíška, jakožto nositele dárků na Štědrý den můžeme poprvé nalézt někdy v období protestantské reformace v severním Německu. Tradičním dárkonošem v té době byl již zmiňovaný svatý Mikuláš, kterého však jakožto katolického světce nechtěli protestanti uznávat.
V 16. století je tedy v protestantských komunitách přesunuta původně mikulášská nadílka na 25. prosince a jako nositelem zmíněných dárků byl prohlášen sám Kristus, jakožto symbol božího obdarování.

To, že si Ježíška představujeme jako malého andělíčka, je pravděpodobně dáno divadelními hrami, ve kterých o Vánocích vystupoval Ježíš v podobě malého dítěte. Další důvod by mohl být zcela symbolický. Andělé jsou jakousi spojkou mezi nebem a pozemským světem. Je tedy logické, že pokud by nás chtěl bůh obdarovat, udělá to prostřednictvím andělíčka – Ježíška.

Z protestantského Německa se Ježíšek dostal až sem k nám, nejdříve do bohatých vrstev, poté mezi všechny české nekatolíky. Stejným způsobem se k nám dostala i tradice vánočního stromku.

Tři Králové

Ve španělsky mluvících zemích je tradicí, že „hlavní nadílku“ nenosí Otec Vánoc na Štědrý Den, nýbrž Tři Králové 6. ledna. Tři Králové údajně dárky vozí na svých velbloudech. Každý z nich reprezentuje jiný kontinent – Melichar je z Evropy, Kašpar je z Asie a Baltazar je z Afriky.

Podobně jako je tomu v obchodních centrech v USA, kde děti sedí Santovi na klíně a říkají mu, co by si přály na Vánoce, i ve Španělsku a Latinské Americe je tomu tak, jenom děti nevyslýchají Santové, ale Tři Králové. Děti Třem Králům řeknou, co by chtěly na Vánoce, poté vhodí svůj dopis s přáním do urny poblíž. Podobně jako je tomu u Santy Clause, i Třem Králům se připravuje občerstvení, nejčastěji ve formě pití. I velbloudům se dává jídlo a pití, je to údajně jediná noc, kdy mohou jíst a pít.

Svatý Basil

Pro řecké děti je zvykem dostávat dárky 1. ledna, v den svatého Basila. Svatý Basileios z Kaisareie je jedním z nejvýznamnějších světců pravoslavné církve, podobně jako sv. Mikuláš pro katolíky.

Na Basilův svátek se servíruje tradiční „vasilopita“ – sladký chléb s mincí uvnitř. Dle legendy svatý Basil obdaroval chudé tím, že nechal upéct bochníky chleba, do kterých dal tajně zapéct i zlaté mince. Bochníky poté rozdal chudým rodinám.

V tento den je také zvykem navštívit své přátele i blízké a poté s nimi usednout na společnou hostinu. Je také zvykem nechat u stolu jedno místo volné, a to pro samotného Basila.

Skřítci a obří kočka

Severské země nikdy nezapomněly na svou pradávnou mytologii, a to ani pod vlivem křesťanství. I přesto, že Vánoce slaví tak jako my, některé vánoční obyčeje se docela liší, jako například to, kdo nosí pod stromeček dárky.

Ve Skandinávii jsou to malí skřítci.

Jsou to typičtí skřítci s dlouhou špičatou čepicí a bílým plnovousem. Tito malí skřítci, zvaní Tomte, žijí pod podlahou, ve zdech a ve stodolách domů, popřípadě v lesích, kde pomáhají zvířátkům sehnat potravu.

I u těchto skřítků existují lokální variace. Ve Švédsku má každá domácnost svého skřítka, který jejím obyvatelům přináší štěstí (a občas i dělá naschvály). Může však mít i své malé pomocníky.

Na Islandu je skřítků 13. Každý má svůj vlastní zlozvyk a podle toho má i jméno, například Pottaslelklr (Olizovač hrnců) rád krade zbytky jídel, které členové domácnosti nechají ležet na svém nádobí.

Teď však zpět k dárkům. O Vánocích skandinávské děti vždy napíšou skřítkům dopis, který pak položí před některou ze skulinek, která se v domě nachází. Odtud by si měli skřítci dopis vyzvednout a přečíst si ho. Děti nemohou skřítkům předat dopis osobně, protože jsou příliš plaší. Skřítci samozřejmě celý rok sledovali chování dětí a pokud usoudí, že se děti chovaly hezky, najdou potom u stromečku pytel plný dárků. Pokud děti hodné nebyly, najdou pouze uhlí nebo syrové brambory.

Zajímavá je i další vánoční bytost, která je specifická pro Island – Jólakötturinn, Julská kočka. Je popisována jako kočka obrovských rozměrů, která o vánoční noci obchází vesnice a sežere každého, kdo letos nebyl obdarován žádným kusem oblečení. Na Islandu všichni tedy dbají na to, aby jim skřítci donesli i nějaký ten vlněný svetr, aby se náhodou nestali kořistí Jólakötturinn.

Ať už vám dárky donese Ježíšek, Santa Claus nebo 13 skřítků, důležité je, aby vaše Vánoce byly šťastné, veselé a hezky strávené s vašimi přáteli a rodinou.

Zdroje

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Mikul%C3%A1%C5%A1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1ek
https://cs.wikipedia.org/wiki/Santa_Claus
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A8re_No%C3%ABl
https://cs.wikipedia.org/wiki/Basileios_Velik%C3%BD
https://en.wikipedia.org/wiki/Biblical_Magi
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bda_Mr%C3%A1z
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tomte
https://cs.wikipedia.org/wiki/Otec_V%C3%A1noc
https://en.wikipedia.org/wiki/Icelandic_Christmas_folklore

Zdroje obrázků

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sinterklaas_zwarte_piet.jpg
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Reyes_Magos_en_centro_comercial.jpg
https://www.deviantart.com/cactusgeuse/art/Yule-Cat-jolakotturinn-779434296