Výuka naživo – PRIGO běží pro partnerskou školu v Utengule
Co spojuje školy PRIGO s místem přes 9000 km vzdáleným? S místem na jiném kontinentu? Odpověď je jednoduchá, nelhostejnost a snaha pomoci. Řeč je o střední škole v tanzanské oblasti Utengule, jíž byl celý tento den zasvěcen. Někteří by se mohli tázat, co spojuje natolik vzdálené žáky s námi? Zde si dovolím drobnou hypotézu. Jsou opravdu natolik vzdálení? Ano, lokací rozhodně, ale nejsou v ostatních ohledech stejnými žáky jako každý z nás?
Od toho se také odvíjí cíl letošní charitativní akce – poskytnout chlapcům, kteří musí do školy docházet i celé hodiny přes nehostinnou savanu, místo pro přenocování. Dívky z bezpečnostních důvodů už jakousi podobu internátu mají, nyní je snaha o to poskytnout každému místnímu dítěti stejné možnosti. Zní to jako něco absolutně fundamentálního? Z naší perspektivy ano, pro tamější žáky to však může znamenat zásadní faktor v akademické, ale především bezpečnostní otázce.
Způsobů, jak uspořádat charitativní akci, je opravdu mnoho, ale uspořádat charitativní akci tak, aby také bavila její účastníky, je už mnohem složitější. Z tohoto ohledu náleží organizátorům velké uznání. Dovolím si totiž tvrdit, že na akci bychom stěží hledali někoho, kdo si to alespoň trochu neužíval. Krom samotného běhu byl připraven rozsáhlý doprovodný program v podobě malování na obličej, možnosti si vyzkoušet první pomoc ve stánku VOŠ PRIGO, nechyběla ani přehlídka hasičské techniky. Pestrou nabídku měl i bufet, který nabízel tolik potřebné občerstvení. Součástí akce byl také stánek Mental Cafe – takže ten, kdo si koupil u tohoto stánku kávu či zákusek, nepodpořil v tento den jen partnerskou školu v Utengule, ale také integraci osob s mentálním postižením.
Proč ale? Proč se celý čtvrtek 6. 10. všichni žáci škol PRIGO věnovali právě běhu v industriálním prostředí Dolních Vítkovic? Důvody jsou dva. První z nich je samozřejmě snaha o získání hlavní ceny – dva dny školního volna, které může třída využít na jakýkoliv výlet či exkurzi, kterou si vymyslí. Lákavé? Rozhodně! To však není hlavním důvodem – ten je mnohem méně prospěchářský – dnes se totiž běží pro Tanzanii!
Jak akce vypadá z pohledu žáků? Dopravit se na místo, zaregistrovat se – připravit ke startu, pozor, teď! První zatáčka, schody, zase rovná trať a na samotném konci si zapsat uběhnuté kolo – 50 minut, během kterých byla možnost sbírat naběhané kilometry neúprosně ubíhá. Více o pohledu žáků přineseme v následujícím článku.
Předávání hlavní ceny – výherci se stává P1.A 
Mnoho učitelů neváhalo a připojilo se ke svým žákům 
Školní kapela „Rozepnutý buntek“ se starala o hudební podklad celé akce 
K vidění byla i hasičská technika 
Bez paní Babralové a Maralíkové by akce nemohla proběhnout tak hladce 
Akci si užíval opravdu každý 
Můžeme tvrdit, že tato akce pomohla stmelit třídní kolektivy 
Doprovodný program byl opravdu bohatý 
Užíval si opravdu každý 
Všichni přítomní si mohli vyzkoušet i první pomoc 
Připravit ke startu, pozor, start!
