Svět knihy Praha 2022

Ve dnech 9. až 12. června se na pražském výstavišti v Holešovicích konal každoroční literární veletrh a festival Svět knihy. Studenti naší školy si tuto možnost samozřejmě nemohli nechat ujít, a tak v pátek 10. 6. poctili tento knižní festival svou návštěvou. 

Protože náš vlak z Ostravy do Prahy jel už kolem páté hodiny ranní, museli jsme si přivstat. Pendolino nás za asi dvě a půl hodiny dovezlo do Prahy, odkud jsme se metrem přesunuli na výstaviště. Zde jsme dostali na tři hodiny rozchod, a tak jsme měli čas si celé výstaviště a prodávanou literaturu pořádně prohlédnout. 

Na obrovském venkovním pozemku výstaviště v Holešovicích byly rozestavěné plátěné stánky a uzavřené haly. V nich jste mohli najít zastoupení snad ze všech velkých i malých nakladatelství a knihoven z ČR i mimo ni. Většina prodejen byla koncentrována ve čtyřech halách o rozlohách několika stovek metrů čtverečných. Haly A a C byly plné stánků, kde své výtisky prodávalo obrovské množství známých i méně známých nakladatelů. Hala B byla zasvěcena světové literatuře. Většina zemí Evropy, včetně Ukrajiny měla v hale B svůj vlastní pult, kde prodávali literaturu svých autorů. I přesto, že některé knihy byly přeloženy do češtiny, byla většina prodávaných kousků psána v mateřském jazyce dané země. Protože hostem letošního veletrhu byla Itálie, byla tedy italská prodejna rozlohou největší. Rusko žádný vlastní stánek letos nedostalo. Některé do češtiny přeložené ruské autory jste však mohli najít u několika nakladatelství v halách A a C. Do haly D, která jako jediná byla uvnitř betonové budovy, nikoli obrovského stanu, se koncentrovaly především fantasy a sci-fi tituly. Mimo jiné tu však stála i prodejna Kartografie, která je vydavatelem i školních atlasů používaných v našich hodinách zeměpisu. Mimo nových papírových knih jste na veletrhu mohli narazit také na audioknihy, antikvariáty, a dokonce i deskové hry. 

Na ploše výstaviště byly vztyčeny i menší haly, ve kterých se konaly besedy, autogramiády, přednášky nebo diskuse. Byly zde i stánky malých nakladatelství a začínajících autorů. 

Za zmínku stojí i prodejny s občerstvením, které po celou dobu návštěvy poskytovaly chutné, leč drahé jídlo a pití. 

Navzdory pražským cenám si většina studentů koupila alespoň jeden výtisk jejich oblíbeného žánru nebo autora. Podle papírových tašek, které si studenti z veletrhu odnášeli, měla jednoznačně největší úspěch prodejna komiksů. 

Po návštěvě výstaviště jsme se přesunuli metrem k Václavskému náměstí, kde jsme dostali půl hodiny na rychlý oběd a občerstvení (popřípadě návštěvu Primarku). Poté jsme se přesunuli do národního muzea, kde jsme si prohlédli expozici minerálů, pravěkých období a pavilon zvaný „Zázraky evoluce.“ Na prohlídku jsme však měli pouze hodinu, což v případě národního muzea není ani zdaleka dost. 

Z muzea jsme zamířili k hlavnímu nádraží (neboli „hLaVáKu“), kde jsme se shromáždili před digitální tabulí s jízdním řádem. Náš vlak měl původně dorazit v 16:25. Na svojí minulé cestě však byl svými cestujícími tak zaneřáděn odpadky, že se úklid trochu prodloužil. A tím trochu myslím hodně. Nádraží pravděpodobně nemělo dost uklízečů, a tak se z dvacetiminutového zpoždění stalo třicetiminutové, poté šedesátiminutové, a nakonec dokonce stominutové. Po velkém jarním úklidu jsme konečně vyjeli. Vlak po cestě nabral ještě dalších dvacet minut, a tak jsme nakonec do Ostravy dorazili místo v 19:44 až ve 21:44. Po příjezdu na nás čekalo parkoviště plné rodičů, kteří si své děti konečně odvezli domů. 

Až na zpožděný vlak se výlet velice vydařil. Nikdo se neztratil, nikdo se nezranil a nikdo nic nezapálil. I přestože nejste obzvlášť vášniví čtenáři, rád bych vám příští rok vřele doporučil veletrh navštívit. 

• 

•