Gaudeamus očima účastníků :)
V listopadu se v Brně uskutečnil veletrh vysokých škol – Gaudeamus. Tato velkolepá akce se odehrává pouze ve dvou našich velkých městech – Brno a Praha (tam byl teď v lednu). A pak už jej můžou žáci středních škol navštívit pouze ve dvou městech na Slovensku (Bratislava, Nitra). Tuto akci každoročně navštíví několik desítek tisíc lidí.
Zájemci z řad našich třetích ročníků se na něj pod vedením Mgr. Táni Pešlové a Mgr. Aleny Platošové se vypravili na listopadový termín do Brna. Akce proběhla bez větších obtíží, mírnou nepříjemností se stala výluka vlaku, a tudíž nutnost přesednout na autobus, přičemž cesta do Brna byla relativně klidná a bez problémů, ale z Brna již tak optimistická nebyla. Její úskalí nám napsali dva žáci – Pavel Brychlec z P3.A to pojal prozaickou formou, Matěj Rašík z Kvinty 6B naopak popsal svůj zážitek z akce ve formě poezie. Oba naši žáci pojali zpracování akce s vtipem a vy si na dalších řádcích můžete jejich práce přečíst 🙂
Pavel Brychlec
Skoro všichni, až na pár individuí, jsme se sešli na nádraží Ostrava – Svinov, kde nás paní Platošová velmi vzorně spočítala a následovala cesta. Ta proběhla naprosto super, až na asi druhou polovinu, kdy jsme museli přestoupit na autobus místo vlaku, ale pořád dobrý. Kapacitu autobusu jsme nepřekračovali a skoro všichni i seděli na sedadlech. 😅 Přijeli jsme do Brna k hlavnímu nádraží, kde jsme se tradiční “šalinou” přesunuli až na výstaviště. Tam jsme zjistili, že nejsme evidentně jediná škola, která se na Gaudeamus vydala. Byla před námi fronta, která vypadala pravděpodobně na další tři hodiny stání. Naštěstí jsme se asi nějakým zázrakem do dvaceti minut dostali přes pokladny všichni úspěšně do areálu výstaviště, udělali společnou fotku a vyrazili do našeho budoucího světa vysokých škol, teda alespoň ti, co odmaturují. 😅
Celý Gaudeamus se konal uvnitř jedné haly výstaviště, kde si každý zašel ke stánkům svých vysněných vysokých škol, kde zjišťoval názory studentů daných VŠ na studium, posbíral letáčky a zúčastnil se různých přednášek. Jakmile se každý dostatečně nabažil, dal se po vlastní ose do centra Brna, někteří na jídlo, další podívat se na začínající vánoční trhy (které nám stejně později Vojta v demisi zakázal) a další na tour de památky Brna.
Asi 40 minut před odjezdem autobusu od nádraží jsme se sešli, aby nás opět naše dvě zkušené pedagožky velmi ukázněně spočítaly a rozdaly informace o místech k sezení ve vlaku. A asi v 16:50 začala opravdová sranda. Pro cestující vlaku, jehož maximální kapacita je dle internetu uváděna cca 2200 míst k sezení, přijely dva autobusy. Let the hunger games begin… Lidi se začali zběsile hrnout do autobusů, včetně naší PRIGO skupiny. V jednu chvíli to dokonce vypadalo, že asi deset lidí bude muset čekat na ony další autobusy, u kterých si nikdo nebyl jistý, zda přijedou. Samozřejmě tato hektická situace není nic složitého pro naše praxí ostřílené pedagožky, které skupině tlačících se seniorek do NAŠEHO autobusu vysvětlily, že tady jede PRIGO a ne ony. Seniorky se chvíli vymlouvaly na něco, že jsou taky skupina, ovšem zjistily, že dostat se do autobusu pod domobranou PRIGA v čele s paní Pešlovou a Platošovou nemají šanci. Nuže tedy vyjeli jsme autobusem, který dost zjevně procházel zátěžovou zkouškou. Každý, kdo stál, měl místo asi 30×30 cm, a když autobus brzdil, nebylo se třeba držet, jelikož masa kolem vás podržela vaše tělo za vás. Zní to možná jako nuda, ale briskní spolužáci z Kvinty 6B vytáhli reproduktor a udělali jsme paní řidičce živé rádio starších i novějších vykopávek našimi netrénovanými a falešnými hlasy. Díkybohu že nás za to nevyhodila. Dojeli jsme k vlaku a v pořádku dokodrcali do Ostravy.
Matěj Rašík
Chladným ránem, před rozbřeskem
Se v temné dáli něco víří…
Rozzařte nádraží bouřlivým potleskem,
Neb elita národa k vám kvapem míří!
Studenti Priga nezavřou pysky
A zvířecí rychlostí se derou do vlaku.
Já si jen sednu a vytasím řízky.
Ten cestovní povyk vůbec nechápu.
To se však mění, když nás vyzvedne bus:
Zabrat místo, na staré nehledět.
Jen kdo měl v sobě krutosti kus
Si vydobyl právo sedět.
Pak přišlo mokro, led a mráz
Když Prigo zastávku obsadilo.
Vše by šlo jistě trochu snáz,
Kdyby se pár jízdenek online zakoupilo.
Po dlouhém čekání, stáli jsme tam.
Nabídky škol, kam se jen podívám.
Univerzita Karlova pasovala na krále.
Lidi z UPOLu připomínali zombie.
Vojáci z UO běhali po hale,
Protože VŠCHT rozdávala bomby.
Nikdo by nečekal tak náhlý zvrat,
Že na nádraží proběhne atentát.
Gumové konfety letí vzduchem.
Tak málo na pěkný šprým stačí.
Paní Platoš to skončilo za uchem
A Matěj Slíva byl o flašku vína kratší.
Doprava byla luxusní,
Přímo sardinková třída.
Bez smíchu a bez písní
Byla by to bída.
Bez pomoci Českých drah
Máme v zádech dlouhé míle.
Nemějte však žádný strach.
Prigo se vrátí v plné síle!
